Daň ze staveb

• Kdo daň platí
• Z čeho se daň platí
• Z čeho se daň neplatí
• Stavby osvobozené a nezdaňěné
• Vynětí z předmětu daně
• Osvobození od daně
• Základ daně a z čeho se daň vyměřuje
• Sazby daně ze staveb
• Placení daně ze staveb

Kdo daň platí

Poplatníkem daně ze staveb je většinou vlastník stavby, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívané a nebo podle dříve vydaných obecně závazných právních předpisů dokončené, dále bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Ve výjimečných případech může daň platit nájemce nebo uživatel stavby. Spoluvlastníci stavby platí daň společně a nerozdílně.

Z čeho se daň platí

Dani ze staveb podléhají všechny stavby na území ČR, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo které kolaudačnímu rozhodnutí podléhají (a užívají se) nebo jsou podle dříve vydaných právních předpisů dokončené, dále byty a nebytové prostory včetně podílu na společných částech stavby.

Z čeho se daň neplatí

Poplatníci nemusí platit daň ze staveb, které jsou vyňaty z předmětu daně nebo od daně osvobozeny.

Stavby osvobozené a nezdaňěné

Poplatníci nemusí platit daň ze staveb, které jsou vyňaty z předmětu daně nebo od daně osvobozeny.

Vynětí z předmětu daně

Předmětem daně nejsou např. vodovodní řady, kanalizace, rozvody energie. Co se týká běžných občanů, jde v podstatě o zanedbatelnou položku.

Osvobození od daně

Osvobození od daně ze staveb se často váže na splnění podmínek: daná stavba se nesmí využívat pro podnikatelskou činnost a nesmí být pronajímána. Ve větší míře se u daně ze staveb využívá časové omezení osvobození od daně. Navíc musí poplatník tato osvobození uplatnit v daňovém přiznání.

1. na 15 let počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního rozhodnutí, novostavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob a byty ve vlastnictví fyzických osob v novostavbách obytných domů, pokud slouží k trvalému bydlení vlastníků nebo osob blízkých
2. do roku 2002 (včetně) byty převedené do vlastnictví fyzických osob z vlastnictví státu, obcí a družstev, pokud nedošlo k dalšímu převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než osoby blízké
3. stavby (včetně bytů a nebytových prostorů) na dobu 5 let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na ekologický systém (tj. systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální nebo biomasy) nebo změny spočívající ve snížení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení
4. do roku 2007 (včetně) obytné domy (byty, nebytové prostory) vrácené v restituci ve vlastnictví restituentů nebo osob jim blízkých. Je zde navíc důležitá podmínka, že prostředky uspořené osvobozením budou prokazatelně využity na opravy, rekonstrukci a modernizaci dané stavby (bytu, nebytového prostoru). První doklady osvědčující vynaložení prostředků je poplatník povinen předložit do 2 let od účinnosti osvobození, jinak poskytnuté osvobození zaniká. Poslední doklady je možno předložit nejdéle do 1 roku po zániku účinnosti osvobození. Pokud nebyly prokázány všechny prostředky získané z osvobození od daně, rozdíl prokázaných prostředků a daňové povinnosti se předepíše poplatníkovi k přímému placení jako daň.
5. do roku 2007 (včetně) obytné domy (byty, nebytové prostory) ve vlastnictví fyzických osob postavené do roku 1948, pokud v nich nájemní byty tvoří více jak polovinu všech bytů nebo byty v nich byly nejméně 15 let obsazeny též jinými osobami než vlastníkem a osobami mu blízkými a zároveň majitel obytný dům nepřevedl od roku 1948 na jinou osobu než osobu blízkou. Opět zde platí podmínka, že prostředky uspořené osvobozením budou prokazatelně využity na opravy, rekonstrukci a modernizaci dané stavby (bytu, nebytového prostoru). První doklady osvědčující vynaložení prostředků je poplatník povinen předložit do 2 let od účinnosti osvobození, jinak poskytnuté osvobození zaniká. Poslední doklady je možno předložit nejdéle do 1 roku po zániku účinnosti osvobození. Pokud nebyly prokázány všechny prostředky získané z osvobození od daně, rozdíl prokázaných prostředků a daňové povinnosti se předepíše poplatníkovi k přímému placení jako daň.
6. obytné domy (byty, nebytové prostory) ve vlastnictví občanů, kteří pobírají dávky sociální péče a jsou držiteli průkazu ZTP a ZTP-P
7. stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví občanů, kteří pobírají dávky sociální péče a jsou držiteli průkazu ZTP
8. stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví držitelů průkazu ZTP-P
9. stavby ve vlastnictví sdružení občanů (nesmí být využívány k podnikání)

Pokud osvobození podléhá pouze část stavby, zjistí se nárok na osvobození z poměru, v jakém je podlahová plocha nadzemní části stavby splňující podmínky osvobození k celkové podlahové ploše nadzemních částí stavby.

Základ daně a z čeho se daň vyměřuje

Základem daně ze stavby je zjištěná výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. U stavby bez svislé nosné konstrukce se půdorysem rozumí plocha ohraničená průmětem obvodu stavby dotýkající se povrchu přilehlého pozemku ve vodorovné rovině. Do základu daně u ostatních staveb, které tvoří příslušenství obytných domů (např. dílna) se u každé samostatně zkolaudované stavby zahrnuje pouze výměra zastavěné plochy přesahující 16 m2.

Základem daně z bytu nebo ze samostatného nebytového je výměra podlahové plochy v m2 k 1. lednu zdaňovacího období vynásobená koeficientem 1,20 (upravená podlahová plocha).

Sazby daně ze staveb

Základní sazby daně jsou diferencovány podle účelu využití stavby. Mohou se dále upravovat podle počtu nadzemních podlaží. Základní sazba (upravená o případná nadzemní podlaží) se navíc upravujekorekčním koeficientem podle velikosti (počtu obyvatel) obce, kde se stavba nachází.

1. u obytných domů 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy
2. u ostatních staveb tvořících příslušenství k obytným domů z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy, 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy
3. u staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů využívaných pro individuální rekreaci 3 Kč za 1 m2 zastavěné plochy
4. u staveb, které plní doplňkovou funkci k stavbám pro individuální rekreaci (s výjimkou garáží) 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy
5. u garáží vystavěných odděleně od obytných domů a u samostatných nebytových prostorů užívaných jako garáže (na základě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu) 4 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy
6. u ostatní staveb 3 Kč za 1 m2 zastavěné plochy
7. u bytů a ostatních samostatných nebytových prostorů 1 Kč za 1 m2 upravené podlahové plochy

Úprava daňové sazby - nadzemní podlaží

Základní sazby daně za 1 m2 zastavěné plochy stavby se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, které přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy (samozřejmě se to netýká bytů a ostatních nebytových prostorů).

Za první nadzemní podlaží se považuje každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci stanoveno jinak. Všechna podlaží umístěná nad tímto podlažím (včetně účelově určeného podkroví) se považují za další nadzemní podlaží.

Úprava daňové sazby - velikost obce

Základní sazba daně upravená o případná nadzemní podlaží se pak následně násobí korekčním koeficientem podle počtu obyvatel obce.

Koeficient podle velikosti obce

Obec může pro jednotlivé části obce vyhláškou zvýšit tento koeficient o jednu kategorii nebo snížit o 1-3 kategorie. V Praze může město koeficient 4,5 navýšit na 5,0.

U této daně může obec vyhláškou stanovit u rekreačních objektů a garáží korekční koeficient 1,5 bez ohledu na velikost obce. Při umístění rekreačních objektů a jejich doplňkových staveb (mimo garáží) v národním parku nebo I. zóně chráněné krajinné oblasti se používá koeficient 2,0, který má znevýhodňovat jejich polohu. O konkrétní výši koeficientu v obci se informujte na obecním (městském) úřadě.

Placení daně ze staveb

Pokud daň nepřesáhne 1.000 Kč, je splatná najednou do 31. května běžného roku. Pokud daň přesáhne 1.000 Kč, můžete ji splácet ve 4 stejných splátkách a to nejpozději do 31. května, 30. června, 31. srpna a do 30. listopadu běžného roku. Samozřejmě ji můžete zaplatit najednou do 31. května běžného roku. Pokud činí daň (u jednoho správce daně) méně než 30 Kč, daňové přiznání se podává, daň se vyměří, ale nepředepíše se k úhradě.