Vaše spokojenost je naším úspěchem

Volejte a pište zdarma Po-Pá, 8-17h

800 701 100 info@alvareal.cz

Provádění dobrovolných a nedobrovolných dražeb

Jedná se o právní institut, který byl zaveden zákonem 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, který umožňuje mimosoudní prodej majetku na základě písemné smlouvy mezi navrhovatelem dražby a dražebníkem. Ve své podstatě se jedná o dražby anglického typu, kdy účastníci dražby draží od nejnižšího podání směrem nahoru.

Jedná se o právní institut, který byl zaveden zákonem 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, který umožňuje mimosoudní prodej majetku na základě písemné smlouvy mezi navrhovatelem dražby a dražebníkem. Ve své podstatě se jedná o dražby anglického typu, kdy účastníci dražby draží od nejnižšího podání směrem nahoru. Vydražitelem se stává ten účastník dražby, jemuž na základě nejvyššího podání nebo losování udělí licitátor příklep. Vydražitel je povinen uhradit cenu předmětu dražby ve lhůtách stanovených zákonem, jejichž délka závisí na výši ceny dosažené vydražením. Vlastnictví k předmětu dražby přechází z původního vlastníka na vydražitele příklepem licitátora, ovšem pouze tehdy, pokud vydražitel ve stanovené lhůtě uhradil cenu, k její úhradě se na základě licitace zavázal. Pokud ve stanovené lhůtě danou cenu neuhradí, považuje se dražba za zmařenou. Pokud není v rámci licitace učiněna ani nejnižší nabídka, je možno na základě smlouvy provést takzvanou dražbu opakovanou. Zjednodušeně lze říci, že dle možného navrhovatele a předmětu dražby zákonodárce dělí dražby na dobrovolné a nedobrovolné.

Dražby dobrovolné

Dražby dobrovolné se realizují na návrh vlastníka věci nebo osoby oprávněné s předmětem dražby hospodařit. Pro doložení oprávnění vlastnických práv je nutné předložit např. kupní smlouvu, výpis z katastru nemovitostí nebo jiný nabývací titul nebo usnesení o prohlášení konkurzu a soupis konkurzní podstaty (podklady pro provedení dobrovolné dražby).

Předmětem dražby může být

  1. věc
  2. podnik nebo jeho organizační složka
  3. převoditelná majetková práva (s výjimkou práv z duševního vlastnictví)
  4. soubor věcí, soubor práv nebo soubor věcí a práv

bylo-li navrženo jejich vydražení a splňují-li podmínky zákona.

Dražit nelze

  1. věci, na nichž vázne zákonné předkupní právo státu podle zvláštních předpisů (ochrana přírody a krajiny) a další podle § 17 odst. 5 zákona č. 26/2000 Sb.
  2. nemovitosti, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem, zapsaným v katastru nemovitostí
  3. věci movité, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem zapsaným v listinách osvědčujících vlastnictví a nezbytných k nakládání s věcí
  4. věci, vůči nimž bylo uplatněno zadržovací právo

Dobrovolné dražby se provádí na základě živnostenského oprávnění.

Postup provedení dobrovolné dražby

Pro účely dražby je nutné nechat předmět dražby ocenit. Pokud nemáte znalecký posudek k dispozici, vyhotovíme ho prostřednictvím znalce, který s námi dlouhodobě spolupracuje. Termín dodání posudků je cca 14 dnů od předání podkladů.

Z dražeb jsou vyloučeny předměty na nichž vázne zákonné předkupní právo státu (kulturní památky), zákonné předkupní právo spoluvlastníků, byty s právem nájemců na přednostní nabytí a nemovitosti, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem.

Poté je podepsána Smlouva o provedení dobrovolné dražby a Dražební vyhláška.

Dražební vyhláška, kde jsou uvedeny veškeré informace o předmětu dražby, je zveřejněna na mnoha místech za účelem co nejširší účasti na dražbě a maximálního výtěžku dražby. Pokud jsou splněny zákonné podmínky, zveřejňujeme Dražební vyhlášku na centrální adrese (centrální server pro veškeré dražby v ČR) a dále provádíme inzertní kampaň pro každý předmět dražby.

Dražby proběhnou většinou v Brně, v prostorách navržených Dražebníkem (zajistíme dražbu dle požadavku Navrhovatele i v jiném místě).

Před každou dražbou je možnost zúčastnit se prohlídky předmětu dražby (u nemovitostí jsou 2 prohlídky v různých dnech) a seznámit se stavem předmětu dražby. Na prohlídkách jsou také k dispozici znalecké posudky a technická dokumentace (pokud je k dispozici).

Obvykle před dražbou je požadováno složení dražební jistoty, jejíž výše a způsob splacení je uvedeno v Dražební vyhlášce. Je to de facto jediná podmínka účasti na dražbě (kromě některých specifických případů vyjmenovaných v § 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

Dražba je zahájena vyvoláním licitátora, tzn. představením předmětu dražby a po té účastníci dražby činí podání zvednutím přidělené tabulky s číslem a ústním podáním. Účastníkovi, který učiní nejvyšší podání, je licitátorem udělen příklep a je svým podáním vázán.

Vydražitel musí doplatit cenu dosaženou vydražením v zákonných lhůtách (§ 29 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách). V opačném případě je dražba zmařena a Vydražitel, který nedoplatil cenu dosaženou vydražením je povinen uhradit náklady dražby i náklady opakované dražby. Na úhradu těchto nákladů se použije jím složená dražební jistota.

Po zaplacení ceny dosažené vydražením je předmět dražby předán Vydražiteli a dány příkazy k provedení zápisu změn ve vlastnických právech (oznámení katastrálnímu úřadu).

Vydražitel se stává majitelem předmětu dražby k okamžiku příklepu učiněném licitátorem, ale až po úplném zaplacení. Tedy uplatňuje se zde institut nabytí vlastnictví se zpětnou účinností.

Odpovědnost za škodu na předmětu dražby nese bývalý majitel až do okamžiku předání předmětu dražby.

Věcná břemena a nájemní smlouvy váznoucí na předmětu dražby vydražením nezanikají a přecházejí na Vydražitele. Zástavní práva také přecházejí, to neplatí pro dražbu majetku z konkurzní podstaty.

Vydražitel má možnost seznámit se s faktickým i právním stavem předmětu dražby a nelze tedy po vydražení uplatňovat jakékoliv slevy či snížení ceny z důvodu vad na předmětu dražby.

K přechodu vlastnictví dochází okamžikem udělení příklepu a není uzavírána žádná kupní smlouva.

Podklady nutné pro provedení dobrovolné dražby

rozhodnete-li se využít našich služeb, požádáme Vás o poskytnutí těchto podkladů:

  • listiny prokazující vlastnictví (výpisy z katastru nemovitostí, kupní smlouvy, darovací smlouvy)
  • usnesení o prohlášení konkurzu
  • soupis konkurzní podstaty nebo prohlášení, že předmět dražby byl zahrnut do konkurzní podstaty
  • technická a projektová dokumentace
  • manuály, záruční listy
  • revizní zprávy o elektrických zařízeních
  • nájemní smlouvy
  • smlouvy o zřízení věcného břemena
  • uvést veškerá práva a závazky váznoucí na předmětu dražby

Dražby nedobrovolné

Dražbu nedobrovolnou navrhuje dražební věřitel - osoba právnická nebo fyzická, jejíž pohledávka za dlužníkem je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím, vykonatelným rozhodčím nálezem nebo vykonatelným notářským zápisem a jejíž pohledávka je zajištěna zástavním, zadržovacím právem nebo omezením převodu nemovitostí a dalšími podklady pro provedení nedobrovolné dražby.

Nedobrovolné dražby umožní výše uvedeným věřitelům uspokojit svoji pohledávku v nedobrovolné dražbě na základě tzv. dražebního titulu, aniž by musel absolvovat proces výkonu rozhodnutí u soudu. Zástavní věřitel musel podat žalobu na dlužníka i na zástavce a pokud získal pravomocný rozsudek na obě osoby, musel podat dále návrh na soudní výkon rozhodnutí, což při dosud běžných lhůtách u soudu je značně zdlouhavé.

Nedobrovolnou dražbu může navrhnout dražební věřitel, který získal tzv. dražební titul:

  1. věřitelé, jejichž pohledávka je zajištěna zástavním právem
  2. věřitelé, jejichž pohledávka je zajištěna zadržovacím právem
  3. věřitelé, jejichž pohledávka je zajištěna omezením převoditelnosti nemovitosti

Co je dražební titul?

  1. vykonatelné rozhodnutí soudu, kterým se věřiteli přiznává jeho pohledávka
  2. vykonatelný rozhodčí nález, který přiznává věřiteli jeho pohledávku
  3. vykonatelný notářský zápis, obsahující náležitosti dle zvláštního předpisu
  4. u zástavního práva, vzniklého do 30. 4. 2000 - čestné prohlášení navrhovatele dražby ve formě notářského zápisu o tom, že má vůči dlužníku splatnou pohledávku, ze které není plněno a která je zajištěna tímto zástavním právem

U dražebního titulu podle bodu 1) musí navrhovatel absolvovat nalézací soudní řízení proti dlužníkovi; nemusí žalovat zástavce. V případě dražební titulu dle bodů 2, 3, 4) vyhne se navrhovatel jak nalézacímu řízení soudnímu, tak soudnímu řízení exekučnímu.

Dražebního titulu se dosáhne:

  1. vykonatelné rozhodnutí soudu získá věřitel klasickou žalobou proti dlužníku
  2. vykonatelný rozhodčí nález získá věřitel při uzavírání smlouvy s protistranou, když si písemně dohodne, že spory vzniklé ze smlouvy budou rozhodnuty v rozhodčím řízení
  3. vykonatelný notářský zápis získá věřitel, když při uzavírání smlouvy nechají obě smluvní strany vyhotovit notářský zápis
  4. u zástavního práva vzniklého do 30. 4. 2000 stačí čestné prohlášení navrhovatele, provedené formou notářského zápisu o tom, že má vůči dlužníku splatnou pohledávku, ze které není plněno a která je zajištěna zástavním právem

Časová náročnost nedobrovolné dražby

  • činí-li nejnižší podání méně než 100 000,-Kč a nejde o nemovitost, pak může být dražby provedena po uplynutí 20 dnů od podpisu smlouvy o provedení dražby s dražebníkem
  • činí-li nejnižší podání více než 100 000,-Kč, nebo jde-li o nemovitost, pak může být dražba provedena po uplynutí 70 dnů od podpisu smlouvy o provedení dražby s dražebníkem

Postup provedení nedobrovolné dražby

Pro účely dražby je nutné nechat předmět dražby ocenit. Pokud nemáte znalecký posudek k dispozici, vyhotovíme ho prostřednictvím znalce, který s námi dlouhodobě spolupracuje. Termín dodání posudků je cca 14 dnů od předání podkladů.

Před podepsáním Smlouvy o provedení nedobrovolné dražby je nutné, aby dlužník byl věřitelem upozorněn na zamýšlený výkon práva cestou nedobrovolné dražby. Dlužník musí být písemně vyrozuměn a musí převzetí tohoto oznámení písemně potvrdit.

V případě, že se dlužníkovi nepodaří doručit toto oznámení, není možné přistoupit k nedobrovolné dražbě a musí být použit jiný způsob pro zpeněžení zástavy.

Poté je podepsána Smlouva o provedení nedobrovolné dražby a Dražební vyhláška.

Dražební vyhláška, kde jsou uvedeny veškeré informace o předmětu dražby, je zveřejněna na mnoha místech za účelem co nejširší účasti na dražbě a maximálního výtěžku dražby. Pokud jsou splněny zákonné podmínky zveřejňujeme Dražební vyhlášku na centrální adrese (centrální server pro veškeré dražby v ČR) a dále provádíme inzertní kampaň pro každý předmět dražby.

Dražby probíhají většinou v Brně, v prostorách navržených Dražebníkem (zajistíme dražbu dle požadavku Navrhovatele i v jiném místě).

Před každou dražbou je možnost zúčastnit se prohlídky předmětu dražby (u nemovitostí jsou 2 prohlídky v různých dnech) a seznámit se stavem předmětu dražby. Na prohlídkách jsou také k dispozici znalecké posudky a technická dokumentace (pokud je k dispozici). Pokud vlastník předmětu dražby brání přístupu, je prohlídka provedena v rámci možností.

Ostatní dražební věřitelé mohou u Dražebníka přihlásit své pohledávky do 15 dnů před konáním dražby a doložit jejich zajištění právem k předmětu dražby.

Dražba je zahájena vyvoláním licitátora, tzn. představením předmětu dražby a po té účastníci dražby činí podání zvednutím přidělené tabulky s číslem a ústním podáním. Účastníkovi, který učiní nejvyšší podání, je licitátorem udělen příklep a je svým podáním vázán.

Vydražitel musí doplatit cenu dosaženou vydražením v zákonných lhůtách (§ 52 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách). V opačném případě je dražba zmařena a Vydražitel, který nedoplatil cenu dosaženou vydražením je povinen uhradit náklady dražby i náklady opakované dražby. Na úhradu těchto nákladů se použije jím složená dražební jistota.

Po zaplacení ceny dosažené vydražením je předmět dražby předán Vydražiteli a dány příkazy k provedení zápisu změn ve vlastnických právech (oznámení katastrálnímu úřadu).

Vydražitel se stává majitelem předmětu dražby k okamžiku příklepu učiněném licitátorem, ale až po úplném zaplacení. Tedy uplatňuje se zde institut nabytí vlastnictví se zpětnou účinností.

Odpovědnost za škodu nese bývalý majitel až do okamžiku předání předmětu dražby.

Věcná břemena a nájemní smlouvy váznoucí na předmětu dražby vydražením nezanikají a přecházejí na Vydražitele. Zástavní práva zajišťující pohledávky zanikají, kromě těch zástavních práv, která jsou starší než nejstarší přihlášená pohledávka zajištěná zástavním právem.

Dražebník předá částky odpovídající výši uspokojovaných pohledávek dražebním věřitelům v plné výši. Pokud výtěžek dražby nepostačuje uspokojit všechny věřitele v plné výši přistupuje se k uspokojování v pořadí dle zákona:

  1. Pohledávky z hypotečního úvěru
  2. Pohledávky zajištěné zástavním právem nebo omezením převodu nemovitostí
  3. Daně, poplatky a pojistné

Vydražitel má možnost seznámit se faktickým i právním stavem předmětu dražby a nelze tedy po vydražením uplatňovat jakékoliv slevy či snížení ceny z důvodu vad na předmětu dražby.

Podklady nutné pro provedení nedobrovolné dražby

rozhodnete-li se využít našich služeb, požádáme Vás o poskytnutí těchto podkladů:

  • doložení existence splatné pohledávky
  • zástavní smlouva nebo prokázat zadržovací právo
  • vykonatelné soudní rozhodnutí nebo čestné prohlášení ve formě notářského zápisu
  • doklad o upozornění dlužníka o záměru vést na jeho majetek nedobrovolnou dražbu, včetně dokladu o doručení tohoto upozornění
  • listiny prokazující vlastnictví dlužníka nebo zástavce k předmětu dražby
  • technická a projektová dokumentace
  • revizní zprávy
  • manuály, záruční listy
  • nájemní smlouvy
  • smlouvy o zřízení věcného břemene
  • uvést veškerá práva a závazky váznoucí na předmětu dražby
© 2017 ALVA REAL, Zásady používání cookies | Zobrazení: Klasické / Mobilní
Tyto stránky ukládají soubory cookies, které pomáhají k jejich správnému fungování. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Více o cookies ROZUMÍM