Jsou stanoveny nějaké hranice v rámci licitace, ať už se týká vyvolávací ceny, tak i ve výši příhozu?

U dražby dobrovolné si navrhovatel, který je zároveň vlastníkem (likvidátorem, správcem konkursní podstaty) dražené věci, ve smlouvě o provedení dražby sám určí výši vyvolávací ceny (pokud se nejedná o případ dle §23 odst. 7 zákona), jakož i výši příhozu, ba dokonce je i možné smluvně sjednat, že pokud nebude učiněno ani nejnižší podání, je licitátor v průběhu dražby oprávněn toto snížit na navrhovatelem předem stanovenou částku.

U dražby nedobrovolné je vyvolávací cena předmětu dražby stanovena na základě zákonné dikce, kdy zákon v §47 odst. 15 přímo uvádí, že nejnižší podání činí nejméně jednu polovinu odhadu ceny předmětu dražby a na rozdíl od dražby dobrovolné nelze nejnižší podání v průběhu dražby snížit, pokud se nejedná o dražbu nedobrovolnou opakovanou. Výši příhozu i v tomto případě ve smlouvě o provedení dražby určuje navrhovatel.

U obou typů dražby je pak možno ve smlouvě o provedení dražby stanovit možnost snížení minimálního příhozu v průběhu dražby, což je praktické například tehdy, když ve finále dva účastníci dražby učiní stejné podání a je předpoklad, že alespoň jeden z nich by byl ochoten za předmět dražby uhradit cenu vyšší, ovšem ne až o částku, která byla jako příhoz určena původně. Horní hranice při licitaci není nikdy určena ani odhadnutelná dopředu, neboť v souladu se základním principem provádění dražby se může "vyšplhat" na jakoukoliv částku s ohledem na počet účastníků dražby, jejich kupní sílu a zájem o předmět dražby.